Jan Chrastina
Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Ústav speciálněpedagogických studií
CHRASTINA, J. Scoping review: theoretical framework and methodological notes. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2019, vol. 9, no. 2, pp. 56-61. Available on: https://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2019-rocnik-9/cislo-2/scoping-review-teoreticky-ramec-a-metodologicke-poznamky.
Background: Scoping reviews (ScoRev) have a dominant position in nursing and healthcare research. Both ScoRev and systematic review (SysRev) have methodological frameworks that have both common and different processing steps. Since ScoRev is considered to be a precursor for SysRev, both types need to be viewed by the researcher's synchronous optics and understand the requirements for these types of work.
Aim: To define and describe the methodological framework of scoping review processing and point out the matches and differences in scoping review and systematic review.
Results: The paper described the framework for processing ScoRev and defining the basic differences between ScoRev and SysRev. ScoRev and SysRev processing procedures are described in detail – terminological chaos, however, appears in the titles of published ScoRev studies, either confusing with SysRev or incorrectly combining these two separate types of review approaches.
Conclusion: in nursing research, in the context of ScoRev, it is necessary to maintain the terminological clarity and precision for ScoRev processing. As a suitable format for the ScoRev titles is recommended "Specific title, description of the phenomenon studied and definition of relationship/purpose, benefit: scoping review".
Key words: scoping review, scoping study, scoping review/study terminology and methodology, systematic synthesis
Možností a postupů, s jejichž pomocí lze zpracovat přehledové studie (a review study), je výzkumníkům k dispozici několik. Zpravidla jsou aplikovány v situacích, kdy je zapotřebí identifikovat „prázdné místo, mezeru“ ve výzkumu (gap, nebo také research gap) a navázat na něj systematickou činností, seznámit odbornou komunitu s novými poznatky, příp. zdůvodnit si nezbytnost zpracovat výzkum na dané téma, danou problematiku (např. pro grantové tituly). V tomto kontextu můžeme hovořit o literárních přehledech/review (a literature review). Přestože je slovo „review“ v českém jazyce překládáno jako „přehled“, vědeckou komunitou je častěji akceptován pojem ve svém originále (i přestože je doplněn dalšími slovy již v češtině, např. „literární review“ apod.). Autoři Grant a Booth (2009, p. 94–95) popisují celkem 14 typů literárních review (v závorkách je uveden možný orientační překlad do českého jazyka): (1) Critical review („kritický přehled“), (2) Literature review („literární přehled“), (3) Mapping review / systematic map („mapující přehled / systematická mapa“), (4) Meta‐analysis („metaanalýza“), (5) Mixed studies review / mixed methods review („přehled ze smíšených studií / přehled ze smíšených metod“), (6) Overview („vše/obecný přehled“), (7) Qualitative systematic review / qualitative evidence synthesis („kvalitativní systematický přehled / syntéza kvalitativních důkazů“), (8) Rapid review („rychlý přehled“), (9) Scoping review („přehled rozsahu“), (10) State‐of‐the‐art review („přehled aktuálního stavu poznání“), (11) Systematic review („systematický přehled“), (12) Systematic search and review („systematické hledání a přehled“), (13) Systematized review („systematizovaný přehled“), (14) Umbrella review („rámcový přehled“). Jedním z těchto typů je také scoping review (někdy také scoping study), které v českém ani slovenském jazyce nemá ustálen svůj pojmový překlad, a je uváděno v anglickém originálu. Někdy je vhodné ponechávat pojmy ve svých originálních podobách, aby nedocházelo k šíření různých (a nevhodných, nesprávných anebo zavádějících) překladů, významů a kontextů původního pojmu – proto i v tomto textu bude využíván pojem scoping review (dále v textu jen jako „ScoRev“). Příkladem terminologického chaosu může být např. překlad spojení „scoping search“ (které je základem pro ScoRev) jako „předběžná identifikace“ (Nekola, Ochrana, Tollarová, Veselý, 2017, s. 15).
Terminologie v oblasti ScoRev (scoping terminology) je víceméně ustálená, stejně jako metodologie jeho zpracování a publikování. Přesto se v některých publikovaných studiích můžeme setkat s pojmy jako např. systematic mapping, evidence mapping, literature mapping, scoping excercise, scoping project, scoping report, rapid review, quick review, anebo pouze scoping (kterým je vymezen proces samotného zpracování tohoto typu review anebo aktivita výzkumníka zpracovávajícího ScoRev). Přestože pro ScoRev existují různá synonyma uvedená výše, paradoxně dosud nemá vědeckou komunitou akceptovatelnou, jasně vymezenou a podloženou definici (Arksey, O’Malley, 2005, p. 20; Anderson et al., 2008, p. 3, Daudt et al., 2013, p. 8) a současně také není vždy zcela evidentní pozice ScoRev ve skupině literárních review (literature review family). Je však dobře vymezen účel, který je s pomocí ScoRev zpracováván (Colquhoun et al., 2014, p. 1291). ScoRev a jeho zpracování bývá nejčastěji spojováno se jmény Arksey a O’Malley (2005), kteří jsou považováni za autory metodologie ScoRev a zpracování poznatků a důkazů (knowledge and evidence) tímto typem literárního review. Jejich východiskovou filozofii a aplikaci do různých tematických oblastí dále rozpracovali autoři Levac, Colquhoun, O’Brien (2010) a po dalších pěti letech rovněž autoři Peters et al. (2015a).
Zpravidla je v metodologických studiích konstatováno, že je dobře znám účel a záměr ScoRev – můžeme říci, že je užíváno k systematickému mapování dostupné literatury (to map existing literature) v dané oblasti a/nebo tématu v kontextu povahy, obsahů, vlastností a množství literatury (Arskey, O’Malley, 2005, p. 20; Pham et al., 2014, p. 372). Samotný proces označovaný jako mapování (mapping) dostupných poznatků bývá zahrnut také v dalších pojmech označujících tento typ review: mapping review anebo mapping study. Nutno však dodat, že v oblasti společenskovědného, tzn. i ošetřovatelského výzkumu jsou „mapping studie“ (do češtiny se pojem jednoznačně nepřekládá) a ScoRev odlišovány. Pokud výzkumník potřebuje vyhledat definice, existující koncepty a provést jejich analýzu/syntézu, stejně jako provést sumarizaci známých a dostupných poznatků a evidencí k identifikování „potřebného místa pro výzkum“ (gap), je ScoRev ideálním typem zpracování literárního review. Dalšími účely ScoRev je identifikace literatury, s jejíž pomocí je možno vymezit doporučení pro praxi, příp. doporučení do praxe (Chrastina, 2019a), a rovněž diseminování poznatků do odborné vědecké komunity (Tricco et al., 2016, p. 9; Stoffels et al., 2019, p. 1; Davis, Drey, Gould, 2009, p. 1386; Pham et al., 2014, p. 371). Proto se můžeme setkat se zařazením ScoRev mezi postupy syntézy poznatků (knowledge synthesis) (Grimshaw, 2012), příp. mezi postupy syntézy důkazů (evidence synthesis). Častěji se však můžeme setkat s využitím ScoRev jako předstupně systematického review/přehledu (systematic review, dále v textu jen jako „SysRev“). Pokud bychom shrnuli již uvedené účely ScoRev do jakési metodologické chronologie od nejnižší úrovně syntézy k úrovni nejvyšší, bylo by následující: mapping studie – scoping review – systematické review.
Přestože bylo konstatováno, že ScoRev nemá ustálenou a vědeckou komunitou akceptovanou definici, jako východiska může být využito vymezení založeného na syntéze konstatování třech autorských kolektivů: ScoRev je typem přehledové studie zacílené na mapování, analyzování a interpretování poznatků (literatury) pro konkrétní téma nebo zkoumanou oblast a nabízí možnost identifikovat ústřední koncepty, problémová témata ve výzkumu, typy a zdroje poznatků (důkazů) směrem k informování stávající praxe, pro potřeby rozhodovacích procesů a výzkum, stejně jako vhodný předstupeň (prekurzor) pro SysRev (Daudt, van Mossel, Scott, 2013, p. 1; O’Brien et al., 2016, p. 8; Colquhoun et al., 2014).
Protože ScoRev bývají nejen začínajícími výzkumníky nesprávně považována za systematická review (SysRev), je nutné v dalším textu taktéž vymezit základní rozdíly a shody mezi těmito dvěma typy review (Peters et al., 2015b, p. 2; Higgins, Green, 2011).
Cílem příspěvku je vymezit a popsat metodologický rámec pro postup scoping review (ScoRev), poukázat na shody a rozdíly ve zpracování ScoRev a systematického review (SysRev) a seznámit vědeckou komunitu s terminologickou, formální a metodologickou nejasností ScoRev procesu s pomocí zjištění z analýzy názvů publikovaných studií zpracovaných ScoRev postupem. (Z důvodu edukačního formátu příspěvku jsou v textu ponechány také originální pojmy v angličtině – zájemce se dokáže ve ScoRev terminologii orientovat a dohledat si další potřebné zdroje informací).
Základní rozdíl mezi ScoRev a SysRev je spatřován v preciznosti, náročnosti a šíři jejich zpracování (Munn et al., 2018, p. 3). ScoRev mají záběr širší, obecně jde o proces mapování dostupné literatury a šíře/kvality poznatků, a rovněž výzkumná otázka (review research question) bývá volnější (Levac, Colquhoun, O’Brien, 2010). Proto jsou ScoRev využívána v situacích, kdy výzkumník potřebuje identifikovat, analyzovat a interpretovat ústřední koncepty (key concepts), které jsou ve zkoumané oblasti a výzkumu těmi zásadními – tím dochází k popisu aktuálních a potenciálních „prázdných míst“ (gapu) v řešeném tématu a sjednocení tematicky a kontextově vázaných konceptů (Crilly, Jashapara, Ferlie, 2010, p. 8; de Chavez et al., 2005, p. 72; Tricco et al., 2016, p. 2; Stoffels et al., 2019, p. 2; Daudt, van Mossel, Scott, 2013, p. 6; O’Brien et al., 2016, p. 2). Dochází k určení rozsahu poznatků/evidencí (kvantitativních a/nebo kvalitativních a/nebo smíšených) dostupných ve zkoumané oblasti a k vizuální prezentaci (schémata, diagramy, tabulky, přehledy) (Peters et al., 2015a, p. 142) aktuálně řešeného tématu.
Dalším rozdílem mezi ScoRev a SysRev je požadavek kvality – jedná se o ukazatele prokázání kvality zpracování, prezentování a důvěryhodnosti. Pro ScoRev není prvek posouzení kvality vyžadován (ale častokrát bývá součástí publikovaných ScoRev studií), zatímco pro SysRev je posouzení kvality (quality assessment) nezbytným a vědeckými časopisy vyžadovaným atributem. Je-li formální posouzení metodologické kvality (a formal assessment of methodological quality) zahrnutých studií zpracováno, svědčí o preciznosti výzkumníka a důvěryhodnosti prezentovaných faktů. Pokud je součástí publikovaného ScoRev komponenta posouzení kvality studie (assessing study quality), bývá nejčastěji zpracovávaná s pomocí indikátorů kvality pro literární review (quality indicators for reviews) autorů Buckley et al. (2009).
Terminologický chaos však do těchto dvou typů review vnáší přívlastek „systematic“ – i ScoRev mohou nést označení jako např. a systematic scoping review, čímž může docházet k zaměnění ScoRev za SysRev. Jedná se o dva samostatné a svými účely rozdílné typy literárních review. Někteří autoři možná mohou považovat ScoRev a SysRev za synonyma z důvodu, že ScoRev bývá iniciální fází pro SysRev – tímto přístupem dochází nejprve k identifikaci „místa chybějících poznatků“ a jeho popisu, zdůvodnění a podložení relevantními důkazy, a teprve poté ke zpracování rozsáhleji koncipovaného, metodologicky precizně zpracovaného (robustního) SysRev. Metodologie SysRev je náročná na popis, zdůvodnění i provedení, ale současně metodologický rámec disponuje jednoznačně vymezenými kritérii pro studium poznatků v analyzované literatuře (nejčastěji se jedná o studie) – jde např. o povahu výstupů, populaci, geografické a jiné atributy zdůvodněné autory. Tím se stávají SysRev hypotézy-testujícími východisky (hypothesis-testing), zatímco ScoRev jsou spíše hypotézy-tvořícími východisky (hypothesis-generating). Proces ScoRev (the scoping process) je procesem značně iterativním (Arksey, O’Malley, 2005, p. 24; Daudt, van Mossel, Scott, 2013, p. 5). Co spojuje ScoRev se SysRev je využívání protokolu (literature review protocol), tj. ScoRev protocol anebo SysRev protocol. Pro ScoRev není protokol vždy nezbytně vyžadován – avšak vždy musí být k dispozici zcela transparentní popis postupu zpracování syntézy poznatků. Publikovaná ScoRev obsahují zpravidla tyto komponenty: (a) název, úvod a východiska (title, introduction, background); (b) záměr, cíl a účel (objective, aim, purpose); (c) otázky pro zpracování review, kritéria pro zařazení a vyloučení zdroje poznatků (review questions, inclusion and exclusion criteria); (d) typy studií, participantů, konceptů, kontextů (types of studies, participants, concepts, contexts); (e) proces vyhledávání a jeho strategie (searching procedure and search strategy); (f) třídění studií, extrahování a mapování výsledků / extrakce a syntéza dat (study selection, extracting and charting the results / data extraction and synthesis); (g) doporučení pro praxi a shrnutí, závěr (recommendations for practice and conclusions).
ScoRev mají výstup zpracování v podobě mapy důkazů (evidence map, příp. map of the data) – jedná se tabulky, diagramy (nejčastěji flow diagram), schémata, příp. fragmenty evidencí pro jednotlivé cíle ScoRev anebo otázek studie. Zpracovaná data, jak doporučují Arksey a O’Malley (2005, p. 24), je vhodné třídit a prezentovat podle klíčových témat a otázek/problémů (key themes and issues). Tím však může docházet k záměně s podobným postupem zpracování a analýzy – konceptovou/konceptuální analýzou (concept analysis) (Draper, 2014, p. 1207). Proto je vhodné (a někdy žádoucí) respektovat doporučení pro ScoRev (scoping review guidance) – v kontextu ošetřovatelských věd jde o Peters et al.‘s scoping review guidance, který byl odsouhlasen Joanna Briggs Institute (Peters et al., 2015a, 2015b; Tricco et al., 2016, p. 2). Celý postup zpracování ScoRev od počátku (identifikování nedostatečně ro/zpracované problémové oblasti, zdrojů poznatků a důkazů) přes průběh (analýza a třídění studií s interpretacemi zjištění) až po závěrečnou etapu (kritická evaluace a doporučení pro praxi) můžeme souhrnně označit jako rámec scoping review (scoping review framework). Nejčastěji užívaným rámcem je ten od autorů Arksey a O’Malley (2005), dále od autorů Levac, Colquhoun, O’Brien (2010), a od autorů Davis et al. (2009). Méně častěji jsou aplikovány rámce autorů Daudt et al. (2013), Anderson et al. (2008), Wilson et al. (2010), Bragge (2011), Kitchenham a Charters (2007).
V publikovaných studiích zpracovaných jako ScoRev nejčastěji využívaný rámec sestává z následujících 6 fází (úkolů): (1) identifikujte otázku ScoRev s pomocí objasnění a propojení účelu přehledu a výzkumné otázky (identify the research question by clarifying and linking the purpose and research question); (2) identifikujte relevantní studie s vyvážením proveditelnosti, záběrem a komplexností (identify relevant studies by balancing feasibility with breadth and comprehensiveness); (3) iterativním postupem vybírejte studie pro jejich třídění a extrakci dat z nich (select studies using an iterative team approach to study selection and data extraction); (4) do mapování a třídění dat zakomponujte numerické souhrny a kvalitativní tematickou analýzu (chart the data incorporating numerical summary and qualitative thematic analysis); (5) kumulujte, sumarizujte a zveřejněte výsledky včetně doporučení pro politiku, praxi nebo výzkum (collate, summarize and report the results, including the implications for policy, practice or research); a (6) realizujte konzultační činnost, která je volitelným krokem, ale může být požadovanou součástí ScoRev (consultation exercise, which is an optional step and can be adopted as a required component of a ScoRev).
Vyhledávání relevantních studií může být prováděno v souladu se zpracovaným postupem PRESS Peer Review of Electronic Search Strategies 2015 guideline statement (McGowan et al., 2016) a prezentování postupu zpracování a analýzy studií zahrnutých do ScoRev je nejčastěji v podobě PRISMA flow diagramu (ScoRev flow diagram). PRISMA diagram (příp. PRISMA-P diagram) však bývá automaticky spojován se SysRev – zde může docházet k dalším záměnám ScoRev za SysRev. ScoRev obsahuje zpravidla dvě komponenty – obsahovou a analytickou. Jde o (1) kvantitativní analýzu (quantitative analysis), např. frekvenční (frequency analysis), a o (2) kvalitativní analýzu (qualitative analysis), např. obsahovou (qualitative content analysis).
Na základě výsledků analýzy názvů studií zpracovaných postupem ScoRev (Chrastina, 2019b, v rec. řízení) bylo identifikováno 13 témat zahrnujících všechny charakteristiky dohledané v názvem (specifikacích) publikovaných ScoRev studiích: (1) Geografický kontext; (2) Fenomén, který byl s pomocí ScoRev studován; (3) Typ analyzovaných studií – zdroj výsledků; (4) Použitá vazba (ON – TO – INTO – IN) zdůrazňují obsah (ASSESING), zahájení procesu (BEGINING) anebo užití konkrétního aktivního výzkumného slovesa; (5) Přívlastek “literární”, uvedení typu literatury, evidencí; (6) Jedinečná specifikace ScoRev; (7) Aplikace výzkumných záměrů a požadavků vědy; (8) Dominance výsledků, zjištění anebo doporučení; (9) Atribut času, období; (10) Atribut počtu studovaných studií; (11) Atribut rozsahu ScoRev, hloubky studia fenoménu; (12) Zdůraznění atributu vědy a výzkumu; (13) Kombinace ScoRev s dalším postupem, designem, metodologií, analýzou.
Provedená analýza 2861 názvů publikovaných studií vyhledaných v elektronických databázích MEDLINE/PubMed, SCOPUS (multidisciplinary), ISI Web of Knowledge a Science Direct dokládá nejednotnost, nejednoznačnost a značnou variabilitu v kontextu ScoRev metodologie – jedná se o desítky různých označení a specifikací v názvech publikovaných ScoRev studií. Přestože převážná část dohledaných názvů ScoRev studií obsahovala deskripci studovaného fenoménu (téma 2), další témata představují terminologický, metodologický a formální chaos. Z tohoto důvodu je vhodné pečlivé studium metodologie zpracování a publikování ScoRev, SysRev, obsahové, tematické a konceptuální analýzy. Značný problém rovněž mohou představovat přívlastky spojované se ScoRev jako „a quick“, „a literature“, „a brief“, „a short“ – nejen výzkumník začínající s přehledovými studiemi (literárními review) může být těmito názvy studií (které si vyhledal např. jako zdroj informací anebo příklad správně provedené studie) ovlivněn až zmaten, o dalším opakování základních nedostatků a zásadních chyb nemluvě (zejména v podobě „a systematic scoping review“).
Nelze říci, který typ je jednodušší anebo náročnější na zpracování – jsou to typy odlišné metodologickou robustností, a především svými účely. I zde platí, že každé review by mělo být zpracováno precizně, metodologicky čistě a s dokumentováním všech dílčích kroků postupu zpracování ScoRev / SysRev.
Při respektování doporučení a dodržení metodologie zpracování jsou v ošetřovatelských vědách ScoRev aktuálně považována za validní a autonomní postup zpracovávající přehled poznatků, literatury anebo důkazů. Kritéria pro ScoRev, stejně jako otázky takové studie, jsou vždy volnější a širší, než je tomu u SysRev. Robustní a metodologicky korektní zpracování je nezbytné pro SysRev – je-li takové zpracování přítomno také ve ScoRev studii, je považováno za určitý metodologický benefit. V ošetřovatelském výzkumu je však nezbytné rozvíjet terminologickou jednotnost, jednoznačnost v konceptech a konstruktech a metodologickou čistotu v procesech zpracování přehledu.
Jako vhodný formát pro publikování studií zpracovaných postupem ScoRev se jeví „Konkrétní název, popis studovaného fenoménu a vymezení vztahu/účelu, přínosu: scoping review“ (ilustrativní příklad: „Dostupné instrumenty posuzující sexualitu a intimitu dospělých osob s mentálním postižením pro potřeby ošetřovatelského výzkumu: scoping review“).
Dále lze výzkumníkům a autorům ScoRev doporučit – pokud to není nezbytné, žádoucí anebo zdůvodnitelné – aby nezaváděli další/nové pojmy v kontextu ScoRev zpracování, publikování a metodologického rámce. Platí, že čím více „roztříštěná ScoRev terminologie“ je a bude, tím může být vyhledávání relevantních poznatků a literatury komplikovanější, nepřesné a zatíženo chybami, příp. až zcela nemožné.
Autor si není vědom žádného konfliktu zájmů. Publikování příspěvku bylo podpořeno grantem Závěr života a umírání osob se zdravotním postižením: metasyntéza (GF_PdF_2019_0007).
ANDERSON, S. – ALLEN, P. – PECKHAM, S. – GOODWIN, N. 2008. Asking the right questions: scoping studies in the commissioning of research on the organization and delivery of health services. In Health Research Policy and Systems, 2008, vol. 6, no. 7, pp. 1-12.
ARKSEY, H. – O’MALLEY, L. 2005. Scoping studies: towards a methodological framework. In International journal of social research methodology, 2005, vol. 8, no. 1, pp. 19-32.
BRAGGE, P. – CLAVISI, O. – TURNER, T. – TAVENDER, E. – COLLIE, A. – GRUEN, R. L. 2011. The Global Evidence Mapping Initiative: scoping research in broad topic areas. In BMC Medical Research Methodology, 2011, vol. 11, no. 92, p. 92.
BUCKLEY, S. – COLEMAN, J. – DAVISON, I. – KHAN, KS – ZAMORA, J. – MALICK, S. – MORLEY, D. – POLLARD, D. – ASHCROFT, T. – POPOVIC, C. – SAYERS, J. 2009. The educational effects of portfolios on undergraduate student learning: a best evidence medical education (BEME) systematic review. BEME Guide No. 11. In Medical Teacher, 2009, vol. 31, no. 4, pp. 282-298.
COLQUHOUN, H. L. – LEVAC, D. – O’BRIEN, K. K. – STRAUS, S. – TRICCO, AC – PERRIER, L. – KASTNER, M, – MOHER, D. 2014. Scoping reviews: time for clarity in definition, methods, and reporting. In Journal of Clinical Epidemiology, 2014, vol. 67, no. 12, pp. 1291-1294.
CRILLY, T. – JASHAPARA, A. – FERLIE, E. 2010. Research utilisation and knowledge mobilisation: a scoping review of the literature. London: Department of Management, King’s College London, 2010. 307 p.
DAUDT, H. M. L. – van MOSSEL, C. – SCOTT, S. J. 2013. Enhancing the scoping study methodology: a large, inter-professional team’s experience with Arksey and O’Malley’s framework. In BMC Medical Research Methodology, 2013, vol. 13, no. 1, pp. 1-9.
DAVIS, K. – DREY, N. – GOULD, D. 2009. What are scoping studies? A review of the nursing literature. In International Journal of Nursing Studies, 2009, vol. 46, no. 10, pp. 1386-1400.
de CHAVEZ, A. C. – BACKETT-MILBURN, K. – PARRY, O. – PLATT, S. 2005. Understanding and researching wellbeing: Its usage in different disciplines and potential for health research and health promotion. In Health Education Journal, 2005, vol. 64, no. 1, pp. 70-87.
DRAPER, P. 2014. A critique of concept analysis. In Journal of Advanced Nursing, 2014, vol. 70, no. 6, pp. 1207-1208.
GRANT, M. J. – BOOTH, A. 2009. A typology of reviews: an analysis of 14 review types and associated methodologies. In Health Information and Libraries Journal, 2009, vol. 26, no. 2, pp. 91-108.
GRIMSHAW, J. 2012. A Guide to Knowledge Synthesis [online]. 2012. [cit. 2019-10-18]. Available on: http://www.cihr-irsc.gc.ca/e/41382.html.
HIGGINS, J. P. T. – GREEN, S. 2011. Cochrane Handbook for Systematic Reviews of Interventions [March 2011]. The Cochrane Collaboration [online]. 2011. [cit. 2019-10-16]. Available on: http://www.cochrane-handbook.org.
CHRASTINA, J. 2019a. Případová studie – metoda kvalitativní výzkumné strategie a designování výzkumu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019. 287 s.
CHRASTINA, J. 2019b. A scoping review: methodological interest in unclear study titles‘ scoping terminology. In Nursing & Health Sciences (manuscript in peer review process).
KITCHENHAM, B. – CHARTERS, S. 2007. Guidelines for Performing Systematic Literature Reviews in Software Engineering. Technical Report EBSE 2007-001. United Kingdom: Keele University and Durham University Joint Report, 2007.
LEVAC, D. – COLQUHOUN, H. – O’BRIEN, K. K. 2010. Scoping studies: advancing the methodology. In Implementation Science, 2010, vol. 5, no. 69, pp. N/A.
McGOWAN, J. – SAMPSON, M. – SALZWEDEL, D. M. – COGO, E. – FOERSTER, V. – LEFEBVRE, C. 2016. PRESS Peer Review of Electronic Search Strategies: 2015 Guideline Statement. In Journal of Clinical Epidemiology, 2016, vol. 75, no. N/A, pp. 40-46.
MUNN, Z. – PETERS, M. D. J. – STERN, C. – TUFANARU, C. – McARTHUR, A. – AROMATARIS, E. 2018. Systematic review or scoping review? Guidance for authors when choosing between a systematic or scoping review approach. In BMC Medical Research Methodology, 2018, vol. 18, no. 143, p. 1-7.
NEKOLA, M. – OCHRANA, F. – TOLLAROVÁ, B. – VESELÝ, A. 2017. Metodika systematického přehledu poznatků pro tvorbu a evaluaci veřejných strategií. Praha:
Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, 2017, 28 s.
O’BRIEN, K. K. – COLQUHOUN, H. – LEVAC, D. – BAXTER, L. – TRICCO, A. C. – STRAUS, S. – WICKERSON, L. – NAYAR, A. – MOHER, D. – O’MALLEY, L. 2016. Advancing scoping study methodology: a web-based survey and consultation of perceptions on terminology, definition and methodological steps. In BMC Health Services Research, 2016, vol. 16, no. 305, pp. 1-12.
PETERS, M. D. J. – GODFREY, C. M. – KHALIL, H. – McINERNEY, P. – PARKER, D. – SOARES, CB. 2015a. Guidance for conducting systematic scoping reviews. In International Journal of Evidence-based Healthcare, 2015, vol. 13, no. 3, pp. 141-146.
PETERS, M. D. J. – GODFREY, C. M. – McINERNEY, P. – SOARES, C. B. – KHALIL, H. – PARKER, D. 2015b. The Joanna Briggs InstituteReviewers’ Manual 2015: Methodology for JBI Scoping Reviews. Adelaide: Joanna Briggs Institute, 2015. 24 p.
PHAM, M. T. – RAJIĆ, A. – GREIG, J. D. – SARGEANT, J. M. – PAPADOPOULOS, A. – McEWEN, S. A. 2014. A scoping review of scoping reviews: advancing the approach and enhancing the consistency. In Research Synthesis Methods, 2014, vol. 5, no. 4, pp. 371-385.
STOFFELS, M. – PEERDEMAN, S. M. – DAELMANS, H. E. M. – KET, J. C. F. – KUSURKAR, RA. 2019. Protocol for a scoping review on the conceptualization of learning in undergraduate clinical nursing practice. In BMJ Open, 2019, vol. 9, no. 2, e024360.
TRICCO, A. C. – LILLIE, E. – ZARIN, W. – O’BRIEN, K. – COLQUHOUN, H. – KASTNER, M. – LEVAC, D. – NG, C. – SHARPE, J. P. – WILSON, K. – KENNY, M. – WARREN, R. – WILSON, C. – STELFOX, H. T. – STRAUS, S. E. 2016. A scoping review on the conduct and reporting of scoping reviews. In BMC medical research methodology, 2016, vol. 16, no. 15, pp. 1-10.
WILSON, P. M. – PETTICREW, M. – CALNAN, M. W. – NAZARETH, I. 2010. Disseminating research findings: what should researchers do? A systematic scoping review of conceptual frameworks. In Implementation Science, 2010, vol. 5, no. 91, pp. 1-16.
Mgr. et Mgr. Jan Chrastina, Ph.D.
Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP
Žižkovo náměstí 5
771 40 Olomouc
Česká republika
E-mail: jan.chrastina@upol.cz
Prijaté: 18. 10. 2019
Akceptované: 13. 11. 2019