Kvalita života u pacientů v predialýze a s peritoneální dialýzou

Jindřiška Kotlářová^*,**, Jana Škvrňáková^**
* B. Braun Avitum, Nefrologická ambulance, Rychnov nad Kněžnou
^** Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství, Pardubice

Abstract

KOTLÁŘOVÁ, J. – ŠKVRŇÁKOVÁ, J. Quality of life in predialysis and peritoneal dialysis patients. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2019, vol. 9, no. 2, pp. 49-55. Available on: https://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2019-rocnik-9/cislo-2/kvalita-zivota-u-pacientu-v-predialyze-a-s-peritonealni-dialyzou.

Background: The number of patients with chronic kidney disease who have to undergo dialysis treatment is constantly increasing, but the number of people receiving peritoneal dialysis is decreasing. In 2008 the dialysis programme of the Czech Republic was 5633 patients, of which 462 (8 %) were was treated with peritoneal dialysis and in 2018 it was 359 (5 %) Of a total of 6990 patients.

Aim: To compare the quality of life of patients with renal failure in pre-dialysis care and in patients with peritoneal dialysis, identify the problem areas that are burdened by these patients.

Methodology and sample: A cross-sectional quantitative method was used for research inquiries using a standardised Kidney Disease and Quality of Life™ Short Form. The investigation took place in March 2018 at 13 dialysis workplaces in the Czech Republic. A sample of 61 respondents consisted of 30 patients in predialysis and 31 patients treated with peritoneal dialysis.

Results: A statistically very significant difference of mean values in quality of life in predialysis patients and with periotoneal dialysis was calculated using a T-Test at a level of significance of 1% (T > Tcrit at α = 0.01) in the dimension "renal disease burden" and "employment". A statistically significant difference in mean values (α = 0.05) was calculated for the other two dimensions of "physical problem limitation" and "care satisfaction". Most are affected by chronic kidney disease and the type of treatment of social interaction and physical activity.

Conclusion: The quality of life of patients in predialysis and peritoneal dialysis is reduced compared to the quality of life of the normal population, but comparable to the quality of life in the US chronic renal disease population. In patients with peritoneal dialysis, the quality of life is better than that of patients in predialysis.

Key words: quality of life, predialysis, peritoneal dialysis, KDQOL-SFᵀᴹ

Úvod

Počet nemocných s chronickým onemocněním ledvin, kteří musí podstoupit dialyzační léčbu, se neustále zvyšuje, což potvrzuje Statistická ročenka dialyzační léčby v České republice (Česká nefrologická společnost, 2018). Zatím co počet pacientů léčených hemodialýzou stoupá, počet pacientů léčených peritoneální dialýzou má klesající tendenci. V roce 2008 bylo v dialyzačním programu 5633 pacientů, z toho bylo 462 (8 %) léčeno peritoneální dialýzou (dále jen PD), v roce 2018 bylo v dialyzačním programu celkem 6990 pacientů, z toho 359 (5 %) bylo léčeno PD (Česká nefrologická společnost, 2008). Jedním z důvodů je skutečnost, že více než polovina nemocných podstupujících dialýzu přichází takzvaně z ulice, bez předchozí péče nefrologa, jak vyplývá z ročenky České nefrologické společnosti za rok 2018. Z tohoto důvodu je také jen malé procento pacientů s chronickým selháním ledvin léčeno peritoneální dialýzou a u většiny pacientů z ulice je zahájena hemodialyzační léčba (Viklický, Bouček, 2013, s. 250). Predialyzační péče se dá charakterizovat jako nefrologická péče o pacienty s chronickým selháním ledvin (dále jen CHSL) před rozvojem terminálního selhání. Tato péče je spojována s lepšími klinickými výsledky a lepším jednoročním přežíváním nemocných při zahájení dialýzy (Opatrná, 2016, s. 12-13). Toto období je pro pacienta velice důležité z hlediska psychické přípravy, získání informací o možnostech léčby a spolupráce s multidisciplinárním týmem, v němž hraje klíčovou roli nefrologická sestra, která pacienta edukuje (Pavlicová, Kracíková, 2013). Sestra provádí edukaci a reedukaci podle typu náhrady funkce ledvin, ověřuje si rozsah získaných informací, provádí praktický nácvik, kontroluje funkčnost (arteriovenózní fistule, peritoneálního katétru), informuje o prvních známkách komplikací (Bednářová, Sulková, 2007, s. 91-100). Seznámení se s možnostmi léčby a režimovými opatřeními, snížení obav a „získání“ si pacienta - má vliv na jeho přístup k léčbě, její zvládnutí a tím i na kvalitu života. Většina výzkumů zabývající se kvalitou života u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je zaměřena na hemodialýzu, či na porovnání kvality života u pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou. Studií, které by se zabývaly kvalitou života v predialyzačním období a jejím dalším sledováním v dialyzační fázi není mnoho. Za zmínku stojí holandská studie autorů Korevaar et al., která sledovala 301 pacientů s CHSL několik týdnů před zahájením léčby. Kvalita života byla hodnocena generickými dotazníky SF-36 a Euro QOL (Korevaar et al., 2000). Systematický přehled publikovaných výzkumů kvality života u pacientů v pedialyzačním období pomocí dotazníku SF-36 a jeho variant (včetně KDQOL-SFᵀᴹ KDQOL) z let 2007-2017 provedli autoři Alhaji et al., kde analyzovali výsledky ze 13 observačních studií s celkovým počtem pacientů 8635 (Alhaji et al., 2018). V České republice (dále jen ČR) kvalitu života  peritoneálně dialyzovaných pacientů zkoumala Vrágová, která využila k hodnocení standardizované dotazníky WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, SF-36, KDQOL- KDQOL-SFᵀᴹ  (Vrágová, 2010). Změny kvality života u pacientů léčených peritoneální dialýzou byly také publikovány v průřezové studii provedené v ČR v roce 2016 (Mahrová et al., 2016).

Cíl

Cílem výzkumu bylo zjistit a porovnat kvalitu života pacientů v predialyzační péči s kvalitou života pacientů léčených peritoneální dialýzou. Zjištěné výsledky umožnily identifikovat problémové oblasti, které pacienty s chronickým onemocněním ledvin zatěžují. Dále komparovat výsledky kvality života u našich pacientů s normativními hodnotami u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v USA a kvalitou života u české populace bez onemocnění ledvin.

Charakteristika výzkumného souboru

Sběr dat probíhal u pacientů ve 13 dialyzačních střediscích v ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 63 pacientů s chronickým onemocněním ledvin, statisticky byla zpracována data od 61 pacientů. Jednu skupinu tvořilo 30 pacientů v predialýze, 15 žen a 15 mužů ve věkovém rozmezí 35 – 89 let a s průměrným věkem 72,43 let. Ve druhé skupině bylo 31 pacientů léčených peritoneální dialýzou, 16 žen a 15 mužů ve věkovém rozmezí 24 – 80 let a s průměrným věkem 65,65 let. Z důvodu adaptace pacientů na léčbu a jejího vlivu na kvalitu života byli osloveni a zařazeni do výzkumného šetření pacienti s CHSL s minimální dobou léčby 6 měsíců a více. Předpokladem pro vyplnění dotazníků byl souhlas vedení dialyzačních center a souhlas oslovených pacientů se zařazením do výzkumného šetření. Podmínkou pro oslovení pacientů byla jejich plnoletost a nezměněné kognitivní funkce, které nebyly ověřovány testem. Vycházelo se ze znalostí respondentů zdravotnickým personálem, který osloveným pacientům dotazníky předával. Jednalo se o záměrný výběr respondentů podle stanovených kritérií. Osloveni byli všichni pacienti s CHSL z 13 dialyzačních středisek, celkem 63 pacientů, kteří splňovali výše uvedená kritéria pro zařazení do výzkumného šetření. Nikdo z oslovených pacientů vyplnění neodmítl, návratnost dotazníků 100 %. Dva dotazníky (3,2 %) byly pro neúplnost vyplněných dat vyřazeny ze statistického testování.

Metodika výzkumu

Kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzační péči a u pacientů léčených peritoneální dialýzou byla hodnocena kvantitativní metodou – průřezová studie. Sběr dat probíhal pomocí dotazníkového šetření s využitím standardizovaného dotazníku KDQOL-SFᵀᴹ cíleně zaměřeného na chronické onemocnění ledvin (Hays, 1997). Dotazník kombinuje generický instrument Item Health Survey – Short Form – 36 (SF-36) zjišťující obecně kvalitu života bez ohledu na podstatu onemocnění se specifickým instrumentem zaměřeným cíleně na onemocnění ledvin. Je považován za velice validní, vypovídá o všech dimenzích kvality života (fyzická složka, psychická i sociální) (Sulková, 2005, s. 87-89; Dotazník kvality života SF-36, ÚZIS, 2019). V úvodu standardizovaného dotazníku je uveden cíl a pokyny k vyplnění. Dotazník obsahuje celkem 80 otázek, 2 otázky uzavřené dichotomické, dále otázky uzavřené polytomické s výběrem jedné alternativy. Generická a specifická část dotazníku se vyhodnocují odděleně.

Generická část obsahuje 36 otázek rozdělených do 8 dimenzí/oblastí (fyzická omezení, tělesná bolest, všeobecné zdraví, vitalita, sociální fungování, emoční problémy, duševní zdraví). Každá položka (otázka) obsahuje několik navržených odpovědí na principu škálové stupnice (např. „Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově?“ výtečné-1, velmi dobré-2, dobré-3, docela dobré-4, špatné-5). Dotazník obsahuje ještě jednu položku, která nepatří do žádné dimenze. Tato položka popisuje současné zdraví ve srovnání se zdravím před rokem. Výsledky v generické části je možné porovnat s normami kvality života pro americkou populaci u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a s normami pro všeobecnou (zdravou) českou populaci, které stanovil při použití předběžné české verze dotazníku SF-36 Sobotík v roce 1998 (Sobotík, 1998, s. 50-54).

Specifická část zahrnuje 11 dimenzí/oblastí, které hodnotí kvalitu života ve vztahu k chronickému ledvinnému onemocnění (symptomy/problémy, vliv ledvinového onemocnění, břímě ledvinového onemocnění, zaměstnání, kognitivní funkce, kvalita sociální interakce, sexuálního chování, spánek, sociální opora, povzbuzení/podpora zdravotnického personálu dialyzačního pracoviště a spokojenost s péčí) (Hays, 1997, s. 12). Výsledky ze specifické části jsou porovnávány s normami pro americkou populaci u pacientů s chronickým onemocněním ledvin, protože české normy nejsou zatím k dispozici.

Ke každé odpovědi je dle skórovacího manuálu přiřazena odpovídající hodnota na číselné škále 0 – 100 bodů. Skórovací proces dotazníku KDQOL-SFᵀᴹ probíhá ve dvou fázích, nejprve je nutné provést transformaci hrubých numerických hodnot jednotlivých položek (otázek) na 0 – 100 bodovou škálu, kde vyšší dosažené skóre znamená lepší kvalitu života, poté je nutné, zprůměrování jednotlivých položek v jednotlivých dimenzích dle skórovacích pravidel.

Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány v programu MS Office Excel a STATISTICA. Pro základní popis dat byla použita popisná statistika. Vzhledem k tomu, že testované soubory mohou pocházet z populací, které mají stejný nebo naopak různý rozptyl hodnot sledované veličiny, byl rozdíl rozptylů obou souborů nejprve testován pomocí F-testu. Následně byla data vyhodnocena pomocí dvouvýběrového nepárového t-testu, protože se jedná o porovnání dvou nezávislých skupin (Bedáňová, Večerek, 2007). Celkový počet respondentů n je v celém dotazníkovém šetření neměnný = 30 respondentů v predialýze a 31 s peritoneální dialýzou (PD), proto není v tabulkách uváděn.

Byl zajištěn souhlas zdravotnických zařízení, kde probíhal sběr dat, a pacienti souhlasili se zařazením do výzkumného šetření.

Výsledky

V tabulce 1 jsou uvedeny vypočítané střední hodnoty v jednotlivých dimenzích a jejich rozptyly pro obě skupiny respondentů. Dále jsou data rozdělená do dimenzí a porovnávána pomocí F-testu a dvouvýběrového nepárového t-testu. Výsledná kritická hodnota byla stanovena 1,8474. Nerovnost rozptylů při hladině významnosti 5 % (a = 0,05) je v dimenzích/oblastech („omezení pro fyzické problémy, celkové zdraví, energie/únava, problémy, břímě ledvinného onemocnění, povzbuzení od dialyzačního personálu, spokojenost s péčí“). Podle výsledků F-testu byl zvolen odpovídající postup pro nepárový t-test a to buď t-test pro shodné rozptyly a nebo t-test pro rozdílné rozptyly. V následném t-testu byl při hladině významnosti 5 % (a = 0,05) zjištěn statisticky významný rozdíl středních hodnot v dimenzích („omezení pro fyzické problémy, spokojenost s péčí“). Statisticky velmi významný rozdíl středních hodnot, kdy výsledek t-testu je vyšší než vypočtená kritická hodnota při hladině významnosti 1 % (t > t_krit při α = 0,01) byl zjištěn v dimenzi „břímě ledvinového onemocnění“ a „zaměstnání“.

Legenda: ν – počet stupňů volnosti; F test (tučné písmo) – výsledky nerovnosti rozptylů F > F_krit při α = 0,05; t test (tučné písmo) – významný rozdíl středních hodnot t > t_krit při α = 0,05; tučné písmo podtržené – statisticky velmi významný rozdíl středních hodnot t > t_krit při α = 0,01

Tabulka 2 uvádí normy u amerických pacientů s chronickým renálním onemocněním (Hays, 1994, s. 329-338), předběžné normy české populace (Sobotík, 1998, s. 50-54) a námi zjištěné výsledky výzkumného šetření pomocí standardizovaného dotazníku KDQOL-SFᵀᴹ. První část dotazníku KDQOL-SFᵀᴹ, tzv. generická část, je shodná se standardizovaným dotazníkem SF-36, který slouží k hodnocení kvality života spojené se zdravím jak u všeobecné populace, tak i u pacientů s širokým spektrem onemocnění.

Porovnání ve specifické části dotazníku zaměřující se přímo na chronické onemocnění ledvin je možné pouze s normami pro americkou populaci pacientů, jelikož normy pro českou populaci pacientů nebyly zatím vytvořeny. Průměrné hodnoty americké populace s renálním onemocněním z roku 1994 jsou spolu se zjištěnými výsledky ze specifické části dotazníkového šetření uvedeny v tabulce 3 (Hays, 1994, s. 329-338).

Nižší skóre kvality života u našeho souboru pacientů bylo zjištěno v generické části dotazníku v dimenzi „omezení pro fyzické problémy“. Pokud budeme na možné škále 0 - 100 počítat s průměrnou hodnotou 50, lze výsledky měření u obou skupin v této dimenzi označit za podprůměrné, výrazně nižší skóre má však skupina pacientů léčených PD (25,81). Skupina pacientů v predialýze podprůměrně hodnotila kvalitu života v dimenzi „celkové zdraví“ (44,50). Podprůměrné jsou i hodnoty u obou sledovaných skupin pacientů v dimenzi „energie/únava“ (44,33 pacienti v predialýze, 49,45 pacienti s PD). Velké rozdíly byly v dimenzi „břímě ledvinového onemocnění“ a „zaměstnání“, kdy skupina pacientů v predialýze dosáhla v obou dimenzích nadprůměrných hodnot (54,36 a 55,00) a skupina pacientů s PD pouze 32,06 a 29,03.

Nejlépe pacienti v predialýze hodnotili oblast „povzbuzení od dialyzačního personálu“ (92,50), „spokojenost s péčí“ (85,55) a „sociální opora“ (77,22). Naopak nejhůře hodnotili oblast „energie/únava“ (44,33), „celkové zdraví“ (44,50) a „omezení pro fyzické problémy“ (48,33).

Pacienti s PD nejlépe hodnotili oblast „povzbuzení od dialyzačního personálu“ (92,74), „spokojenost s péčí“ (77,42) a „kognitivní funkce“ (77,20). Nejhůře pak „omezení pro fyzické problémy“ (25,81), „zaměstnání“ (29,03) a „břímě ledvinového onemocnění“ (32,06).

Diskuze

Vzhledem k tomu, že nejsou stanoveny normy kvality života u populace s chronickým onemocněním ledvin v ČR, bylo využito norem stanovených pro všeobecnou českou populaci. Na tomto porovnání lze demonstrovat, v jakých dimenzích se chronické onemocnění ledvin projeví nejvíce, jak zasáhne do života nemocných oproti zdravým osobám a s touto informací můžeme dále pracovat. Výzkum u české populace provedl Sobotík, který své výsledky publikoval v roce 1998 v článku „Zkušenosti s použitím předběžné české verze amerického dotazníku o zdraví“, a stanovil tak normy pro všeobecnou českou populaci (Sobotík, 1998, s. 50-54). Jednalo se celkem o 600 respondentů, kteří byli vybíráni náhodně, vzhledem k věkovému rozložení se však nejedná o reprezentativní vzorek. Nejčastěji zastoupenou skupinou byly věkové skupiny 15-24 a 45-54 let, ostatní věkové skupiny byly reprezentovány velmi nízkými počty respondentů. Sám Sobotík ve své práci doporučuje stanovit reprezentativní normu zdraví české populace, která by se mohla používat pro porovnání výsledků s vybranými skupinami nemocných (Sobotík, 1998, s. 52-54). Zatím bohužel nebyl proveden výzkum s reprezentativním souborem respondentů, který by stanovil aktuálnější výsledky.

Roli v hodnocení kvality života mohou mít již existující rozdíly v kvalitě života před zahájením léčby. Jak již bylo uvedeno, studií/výzkumů, které by se zabývaly kvalitou života v predialyzačním období je málo, například již zmiňovaná holandská studie autorů Korevaar et al., která sledovala 301 pacientů s CHSL několik týdnů před zahájením léčby a kvalita života byla hodnocena generickými dotazníky SF-36 a Euro QOL (Korevaar et al., 2000). Ačkoliv byla kvalita života po zahájení dialyzační léčby nižší ve všech dimenzích než u běžné nizozemské populace, skupina s PD posuzovala svoji kvalitu života ve všech dimenzích vyšší než skupina s hemodialýzou. Výrazně horších výsledků než běžná populace dosáhla skupina pacientů s PD v oblasti fyzických funkcí i v průřezové studii v České republice z roku 2016 (Mahrová et al., 2016). Mahrová uvádí, že na fyzickou zdatnost a celkovou kvalitu života mají vliv i komplikace související s chronickým onemocněním ledvin (kostní nemoc, anémie a mnoho dalších), proto je pro chronicky nemocné pacienty důležité udržení nebo rozvoj dosavadních pohybových dovedností a schopností. Pravidelná tělesná aktivita by měla být součástí jejich životů.

K rozdílným výsledkům došli autoři systematického přehledu, který analyzoval 13 publikovaných observačních studií u pacientů v predialýze. Autoři Alhaji et al. uvádí, že tito pacienti měli nejvyšší průměrné skóre v sociálním fungování. Shodné či podobné výsledky s naším výzkumným šetřením a výše jmenovanými výzkumy měli u všeobecného zdraví a fyzické složky, kde uvádí nižší průměrná skóre. Jako rizikové faktory ovlivňující vnímání zdraví a fyzickou zdatnost autoři uvádí komorbidity, nízkou hladinu hemoglobinu, úzkost, deprese, sedavý životní styl, nezaměstnanost atd. (Alhaji et al., 2018).

V dostupné české i zahraniční literatuře se běžně setkáváme s informací, že u dialyzovaných pacientů klesá pohybová aktivita a dochází ke zhoršení ve fyzické oblasti, na druhé straně se nikdo nezabývá tím, jak tuto skutečnost změnit (Mahrová et al., 2009). Zhoršení v oblasti fyzické činnosti a celkového zdraví uvádí ve své práci Vrágová, která zkoumala kvalitu života u 25 peritoneálně dialyzovaných pacientů pomocí standardizovaných dotazníků WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, SF-36, KDQOL- SFᵀᴹ (Vrágová, 2010). Dále bylo v průřezové studii (Mahrová et al., 2016) u pacientů s PD v porovnání s populačními normami zdravých jedinců v České republice zjištěno zhoršení kvality života v oblasti duševního zdraví, což se v našem souboru pacientů nepotvrdilo.

Kvalita života v našem výzkumném šetření byla hodnocena pomocí specifické části dotazníku. Výsledky většiny dimenzí byly v intervalu norem korespondujících s normami pro americkou populaci s chronickým onemocněním ledvin (viz Tabulka 3). Ke stejnému závěru došla ve svém dotazníkovém šetření i autorka Vrágová (2010). Zhoršení průměrných hodnot oproti americké normě je patrné v dimenzi „břímě ledvinového onemocnění“ a „kvalita sociální interakce“ ve skupině pacientů s PD. V dimenzi „břímě ledvinového onemocnění“ pacienti s PD častěji než pacienti v predialýze uváděli, že je onemocnění ledvin připravuje o příliš mnoho času, dále jim značně ovlivňuje jejich život, častěji měli pocit, že svým onemocněním zatěžují rodinu. Nižší hodnoty v dimenzi „kvalita sociální interakce“ u pacientů s PD jsou dány tím, že tato skupina pacientů častěji uváděla, že se vyhýbala lidem kolem nich, jednala s nimi podrážděně a vycházela hůře s ostatními.

Výrazně lepších výsledků dosáhly obě zkoumané skupiny našeho souboru pacientů oproti americké normě v oblastech „vlivy ledvinového onemocnění“, „sociální opora“ a „povzbuzení od dialyzačního personálu“, skupina pacientů v predialýze navíc i v oblastech „spokojenost s péčí“ a „zaměstnání“.

Limity tohoto výzkumného šetření spatřujeme v malém počtu pacientů (n = 61), proto také nelze výsledky zevšeobecňovat a platí v rámci našeho šetření. Na druhé straně počet pacientů v predialyzační péči v rámci České republiky není vysoký (sběr dat byl realizován v 13 ze 112 dialyzačních zařízeních v ČR). Také se domníváme, že odpovědi na některé otázky (např. spokojenost s péčí) mohou být ovlivněny naší dlouhodobou péčí, pravidelným osobním kontaktem s pacientem a vyplňováním dotazníku většinou přímo v dialyzačním středisku, i když anonymita pacientů byla zajištěna. Tímto se mohli cítit pacienti vůči nám zavázáni a nemuseli vždy uvést úplně pravdivé odpovědi. Dalším limitem výzkumného šetření je, že porovnání ve specifické části dotazníku zaměřující se přímo na chronické onemocnění ledvin je možné pouze s normami pro americkou populaci s chronickým onemocněním ledvin. Získané poznatky by mohly být námětem pro další, podrobnější zkoumání (kvalitativní výzkum).

Závěr

Na základě dotazníkového šetření pomocí standardizovaného dotazníku KDQOL-SFᵀᴹ bylo zjištěno, že kvalita života pacientů v predialýze je oproti kvalitě života běžné populace snížena, avšak při srovnání s kvalitou života u populace s chronickým renálním onemocněním v USA, je srovnatelná. Kvalita života u pacientů s PD je zhoršena oproti normě pro běžnou českou populaci, ale ve většině dimenzí je lepší, než jsou normy pro americkou populaci s chronickým onemocněním ledvin a také lepší, než u pacientů v predialýze. Z pohledu práce všeobecné sestry by mohl být velký potenciál pro zlepšení péče zejména v oblasti sociální a fyzické. Minimálně vhodnou edukaci a reedukací by bylo možné snížit dopad léčby na kvalitu sociálních interakcí a snížit tak břímě ledvinného onemocnění. Pro zlepšení v oblasti fyzického zdraví, především v motivaci ke zdravějšímu životnímu stylu, vhodné výživě i pohybu a ve spolupráci s fyzioterapeuty. Přínosné pro praxi by mohlo být i využití dotazníku k longitudinálnímu sledování kvality života u pacientů od predialyzačního období až k náhradě funkce ledvin. Dalším doporučením je provést další výzkum, který by se zabýval testováním a standardizací nástroje v české populaci, určení validity a reliability a následně stanovení norem pro cílovou populaci.

Seznam bibliografických odkazů

ALHAJI, M. et al. 2018. Determinants of quality of life as measured with variants of SF-36 in patients with predialysis chronic kidney disease. In Saudi Medical Journal [online], 2018, roč. 39, č. 7, s. 653-661 [cit. 2019-10-31]. Dostupné na internetu: https://www.smj.org.sa/index.php/smj/article/view/smj.2018.7.21352.

BEDÁŇOVÁ, I. – VEČEREK, V. 2007. Základy statistiky pro studující veterinární medicíny a farmacie. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2007. 131 s.

BEDNÁŘOVÁ, V. – SULKOVÁ, S. 2007. Peritoneální dialýza. Praha: Maxdorf, 2007. 336 s.

Statistická ročenka dialyzační léčby v České republice v roce 2018 [online]. 2019. [cit. 2019-10-09]. Dostupné na internetu: http://www.nefrol.cz/odbornici/dialyzacni-statistika.

Dotazník kvality života Short Form - 36 [online]. 2018. [cit. 2019-11-07]. Dostupné na internetu: http://www.uzis.cz/system/files/u44/SF-36_dotaznik_20181019.pdf.

HAYS, R. D. et al. 1994. Development of the Kidney Disease Quality of Life (KDQOL) Instrument. In Quality of Life Research, 1994, vol. 3, no. 5, p. 329-338.

HAYS, R. D. et al. 1997. Kidney Disease Quality of Life Short Form (KDQOL-SF™), Version 1.2. In A Manual for Use and Scoring [online], 1997. [cit. 2018-11-25]. Dostupné na internetu: http://www.rand.org/pubs/papers/P7928z2.html.

KOREVAAR J. C. et al. 2000. Quality of life in predialysis end-stage renal disease patients at the initiation of dialysis therapy. In Peritoneal Dialysis International, 2000, roč. 20, č. 1, s. 69-75.

MAHROVÁ, A. – PRAJSOVÁ, J. – BUNC, V. 2009. Kvalita života dialyzovaných jedinců ČR ve vztahu k fyzické aktivitě. In Kontakt, 2009, roč. 11, č. 2, s. 424-432.

MAHROVÁ, A. et al. 2016. Kvalita života pacientů léčených peritoneální dialýzou – průřezová studie v České republice. In Kontakt, 2016, roč. 18, č. 4, s. 274-283.

OPATRNÁ, S. 2016. Nízká sérová koncentrace bikarbonátů předpovídá zánik reziduální renální funkce u PD peritoneálně dialyzovaných pacientů. In Postgraduální nefrologie, 2016, roč. 14, č. 1, s. 10-12.

PAVLICOVÁ, J. – KRACÍKOVÁ, J. 2013. Brodovy dny se letos zaměřily hlavně na predialýzu. In Florence, 2013, roč. 2013, č. 7-8, s. 33-34.

SOBOTÍK, Z. 1998 Zkušenosti s použitím předběžné české verze amerického dotazníku o zdraví (SF-36). In Zdravotnictví v České republice, 1998, roč. 1, č. 1–2, s. 50–54.

SULKOVÁ, S. 2005. Kvalita života a kvalita dialýzy. In Postgraduální nefrologie, 2005, roč. 3, č. 6, s. 87-89.

VIKLICKÝ, O. – BOUČEK, P. 2013. Predialýza. Praha: Maxdorf, 2013. Jessenius. 298 s.

VRÁGOVÁ, E. 2010. Kvalita života jedinců s chronickým selháváním ledvin léčených peritoneální dialýzou, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu. 135 s.

Kontakt

Bc. Jindřiška Kotlářová
B. Braun Avitum Nefrologická ambulance Rychnov nad Kněžnou
U Stadionu 1555
516 01 Rychnov nad Kněžnou
Česká republika        
E-mail: jindriska.kotlarova@bbraun.com

Prijaté: 11. 10. 2019
Akceptované: 12. 11. 2019